Anno Domini 2012

Co nás čeká a možná i nemine (ó jémine!):

léto 2012 - Semtěš, amfiteátr "U devíti vidlí" Tato akce je zatím v jednání. Já su optimista a věřím, že maximálně pátý termín už vyjde a my si tam pěkně zaknedlíme naše prastaré šlágry. Aktualizace viz níže*!

letos 2012 -  *Místo se nemění, ale termín je unknown! Jen doufám, že to bude dřív, než napadne sníh. V závěji jsme už taky hráli a řeknu vám, že jsem už zažil příjemnější věci!

28.září 2012 - Doubí, školní slavnost. Kamarádka Míša Valérie Dubcová nás o to požádala a protože má krásné oči a za manžela Důčeho, tak není o čem koumat. Chce exoty, dostane Haryho Philla! A s radostí!

Co už je za námi(a basta):

15.září 2012 - Trutnov. Opět se vydáme do dálav. Hráli jsme tam už několikrát , vždycky to byla paráda, jsou tam na nás hodní a my je za to chválíme. Díky za pozvání a doufáme, že to vyjde. *Bohužel to vypadá na levačku, asi to není tutovka. 

**Nevím, jestli vyjádření, že je to na levačku, bylo přesné, lepší by tam bylo použít něco kolem hovna. Prostě nejedem.

1.září 2012 - Ostrovský Kodrcák. No konečně! Trvalo to, ale je to tu! V rodném Ostrově jsme už nehráli drahná léta a na Kodrcáku vůbec. Trpělivost přináší nejen růže, ale i takovéto bonusy. Vím, že je to s námi stále těžší a těžší a dohnat nás k vystoupení je někdy syfilisovská ( nebo tak nějak) práce, ale vidět nás, jak se před každou písničkou dohadujeme, od které tóniny to asi tak má být, kdo má začít a jak a když zavládne konsenzus, tak Dali bohorovně prohlásí, že zapomněl text....to stojí za to!

25.srpna 2012 - narozeniny Petra Kůse, uměleckým jménem Billa Nekvapila, našeho člověka na jihu Čech, basisty tvrďácké kapely Ančaband, zručného zhotovitele lískových bedniček,  bratra Františka taktéž Kůse a v neposlední řadě našeho báječného přítele. Inu- těšíme se a děkujeme za pozvání na trachtaci!

Půl roku 2012 je pryč, já si vzpomínám, že jsme někde hráli, asi v Buštěhradu v Separé a bylo tam neuvěřitelně skvěle a pak ještě....mozku pomož!... ale...čo bolo- to bolo, nebudeme se k tomu vracet.

Mozek nepomohl, ale pan kapelník František mi připomněl, že jsme ještě hráli na svatbě panu Kohoutovi v samotné PRAZE!!! (Jak je naším starým zvykem, tak tam bylo převelice a tuze příjemně!)