Co jsme to vlastně zač ?

"Harýci jsou veselá muzikantská parta složená z krásně záporných typů..." -konec citátu. 

 

Jak to vlastně všechno začalo:

Hary Phill Band existuje od roku 1984, kdy se dohromady dali Franta a Dali. Jako Hary Phillova bluesová dvojka objížděli různé akce a děsili ortodoxní bluegrassové a trampské publikum hudebními výstřelky typu U kanónu stál... Postupně se přidávali další kolíci /jako poslední Čiko/ a dále již celá kapela knedlila od bluegrassu, blues, ragtime a jazzu všechno co se jim zalíbilo. Ne každý vydržel bluesovej život v HPB, a tak se za ta léta vystřídala řada muzikantů. Někteří nás zasáhli tak, že nám to nedalo a zpíváme o nich dodnes písně.

Bývalí Harýci: Roman Pupen Tichý, pETR BILL NEKVAPIL KŮS, milan jubánek, petr barbucha zíka a další budu přidávat, jak mi mozkové buňky dovolí...

  V roce 1990 jsme začali nahrávat v plzeňském rozhlase, zatím je v archivu kolem 35 songů, které bylo-lze často slyšet v éteru. V roce 1998 jsme vydali super CD Ten chlap je super. V současné době je tento vzácný svědek našich hudebních výbojů rozebrán! Pro ty nešťastníky, kteří nemají ani záložní kopii, malá ochutnávka:

ten chlap je super (balada o hary phillovi)

Tonda bé (balada o jednom známém kolíkovi)

nedup mi po place (to není zvolání uklízečky, ale hezká harýkovka)

jsem tak výborný (live hitůvka od beatové kapely krýdenc)

Hudební zlom se skoulel v roce 1996, kdy část kapely už uměla tak brilantně hrát bluegrass, až je začal nudit a další část pochopila, že se to pidlikání v životě nenaučí a na otázku - co teď? jsme našli odpověď u Leona Redbona a jeho úúúúúúúúúúžasných věcí. Fanda vzal trubku, Fete pozoun, Krabat tubu a hurá do lidušky! To byla fascinace, když jsme se šli zapsat a na konci roku se svými malými spolužáky zahráli na absolventském koncertě!  

Nyní hrajeme na tak rozličných akcích, až je to s podivem: vernisáže, večírek playboye, zahradní párty, slavnost 1.máje, Valentýn, odchod do důchodu, pro krajany ve Švýcarsku a Francii, pro nekrajany v ostatních zemích, prostě paráda, která nás baví a co je hlavní - baví i člověky nás slyšící.

Vypadalo to s námi nahnutě,takřka na prd, leč dopadlo to tak,že hrajeme sice velmi sporadicky, ale máme z toho skvělý zážitek, jen trochu zdržuje, než si před hraním většiny songů domluvíme tóninu,než si najdu "mačkatůru" na tubu, než si Fete nacvičí své dávnonehrané sólo a tak dále. Na druhou stranu jsme se uklidnili, už nezdržujeme odchodem na WC ve chvíli, kdy jsme ohlašováni konferenciérem.