Funnygrass,Countryblues,pohoda

NĚKDY NA HRADĚ STRAŠÍ, NĚKDY JE TAM SLYŠET HARY PHILL BAND

23.04.2011 19:48

Sladkou odměnu slibuje akce na "hradozámku" Stránov:

 23.4. 2011 14:00

 Stránov

 

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ MUZEA MEDU A MEDOVINY

 

Slavnostní otevření Muzea medu a medoviny v hradním sklepení -

ochutnávky medoviny a příjemné posezení s funnygrassovou kapelou Harry Phil Band...

 

 zámek leží přímo u hlavní silnice Mladá Boleslav - Mělník, cca 7km od Boleslavi.

 

https://www.zamekstranov.cz 

A TAKHLE TO TAM VYPADALO:

Někdy na hradě straší, někdy je tam slyšet Hary Phill Band

Musím se kát a na hlavu popel sypat. Tahle akcička je staršího data, ale díky blbému záručnímu servisu (Kapsch), který mi provedl záruční opravu mého PC, jsem musel prohnat počítač dalšími opravnami, než se mi ho podařilo zprovoznit. To mne hodně zdrželo a já tento dluh mažu až teď.

 

  Pár kilometrů pod Mladou Boleslaví se rozkročil novorenesanční, původně gotický hrad Stránov ( https://www.zamekstranov.cz ), pamětník feudálních výbojů, dodržování práva první noci, divokých pitek komunistických tupých špiček (všímáte si delikátního humoru?), řádění loupeživých i dětských hord, fénix vstávající z rumiště a také svědek koncertu zlopověstné funnygrassové kapely Hary Phill Band!

 

 

 

  To je on: Petr Rasken Chaloupka. Správce romantického hradu Stránov. Patří k těm solitérům, kteří nenacházejí sílu k založení rodiny a dřepnutí si na zadek k rodinnému krbu, ale mají sílu a možná i magiku, aby rozněcovali život do hradů. Nejen tím jim vrací původní krásu a ještě dokážou poutavě zblbnout lidi, aby jim v tom pomáhali! Pokud to zní coby blábol, tak je to možná tím, že mne Rasken naprosto dostal. Vždycky mi imponovali lidé, za kterými něco zůstávalo (a nebyl to puch!) a on mezi ně patří. Petr byl také kastelán na hradě Houska. Prohlížel jsem si jeho osobní archiv a klobouk dolů, kolik různorodých akcí, úspěchů, ale i výbuchů má za sebou. Nedá si pokoj, pořád něco ku prospěchu zámku a návštěvníků vymýšlí. Shrnu to: je to úžasňák! Věřte, že s mým hodnocením nemá nic společného to, že nás na Stránov pozval!

 

Rasken nám vyprávěl o historii Stránova a o svých plánech a nás po chvíli bolela bránice. Nikoli proto, že by byly směšné, ale vtipné! V ruce držel tajemný artefakt vyzařující zvláštní magnetizmus. Sucháči by to identifikovali jako šroubovák, ale my (blouznivci), víme své…

 

 

 Sotva jsme vkročili na nádvoří, tak jsme v pravé poledne uviděli strašidlo. Po velmi ostražitém ohledání a očuchání (tuto činnost prováděla pouze ona obluda!) jsme revokovali naše usnesení a usoudili, že je to sice vysoký jako tele, ale patří do šelem psovitých a ještě k tomu velmi milých.

 

 

Stránov byl obsazen skupinou historického šermu-bohužel si nevzpomínám na jméno, ale vím, že byli velmi vtipní a sympatičtí tím, jak byli správně praštění svým koníčkem.

 

 Naši kapelní rváči se samozřejmě také zapojili do historického žoldáckého výcviku. Kvůli bezpečnosti neměli ty klacky nabité.

 

 Pan výčepní s nickem „Saracén“ byl velmi charismatický

 

Při našem vystoupení hulákal z okna: „Studený párky, teplý pivo!“ a “Hrajte pořádně nebo uschnete!“ Nakonec inicioval zřízení klobouku na házení milodarů pro kapelu. Zkrátka, náš člověk!

 

Pohled na dno, zřejmě bývalého příkopu,  kde stálo podium s aparaturou, nás opět vykulil. Poprvé v životě jsme viděli reprobednu, ke které vedla roura  a z té bedny se kouřilo! Viz detail. To by Japonci čuměli! Repráky na dřevoplyn! Při bližším zkoumání jsme to zklamaně odhalili jako udírnu vlastnící mimikry reprosoustavy.

Perlička: za udírnou seděl jeden týpek, který vyskočil, když jsme ohlašovali naši písničku s názvem „Mám vobě ruce levý“ a hrdě prohlásil: „Já mám jen jednu!“ A zdvihl svoji jedinou ruku.

 

 

A tady jsme hráli...

...a hráli....

 

 

...a hráli...

 

 …a klobouk se uspokojivě plnil nejen kýženým obolusem, ale i poživatinami

 

 Po harýckém vystoupení se chopil pádla…tedy kytary náš Fanda a hrál, hrál, hrál….nezalekl se ani ostrého hafana a hrál...

 

 a kdyby nepřišla asistentka zvukaře a nekompromisně nesmotala kabely, tak hrál do tmy. On za to nemůže, že zná tolik písniček...

 

 Při pátrání a čenichání po hradě jsme objevili na věži vrcholovou knížku, kde stálo snad stokrát: „Byl jsem tu-Fantomas!“ Po našem odchodu tam přibylo: „Já tu byl taky-Fete!“. Nevím, možná to bylo tím řídkým vzduchem a kyslíkovým deficitem, ale řezali jsme se tomu, až jsme se za uši popadali.

Vzpomínám si ještě na jeden zápis psaný ženskou ručkou: "Ještě chvilku a byla bych taky!" Zřejmě narážela na název knihy- "Vrcholová"... My, puritáni takové dvoj až trosmyslné narážky odsuzujeme, ale to nám nebrání, aby jsme se jim nesmáli jak blbí :-)

 

 Večer v zámecké hospůdce hrál Fete (ten, co tu byl taky) oblíbené hity jako: „Hrbatej se po piáně válel“,  apod.

 

 Moc se mi líbila instrukce, že pokud budete neúspěšně čekat na prodej lístku, tak hoďte dvacku do kašny. Tím prý je vstupenka zakoupena a platná. Pecka!

 

 

 Jako páni jsme přespali v komnatách a ráno jsme tuto oázu entuziasmu opustili. 

Raskene, člověče boží-děkujeme! 

Kontakt

František.Kůs

frantisek.kus@volny.cz

Nejedlého 482
363 01 Ostrov
Česká republika
EU
Zeměgule

+420 605858043

Vyhledávání

 

Spáchal: Jeremy Krabat, email: jeremy.h@seznam.cz © 2009 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode