Kniha návštěv

Já,holka zlobivá,která svého tatínka nenechala nikdy v klidu,od prkotin až do průšvihů,bych ti Jaromíre chtěla moc poděkovat za krásnou vzpomínku na našeho tatínka,který tak moc brzy odešel. Byl moc nemocný,trápil se bolestmi,tak moc bojoval a hlavně miloval ... A jeho láska je tu s námi,i když ten jeho odchod tak strašně bolí. I když už nechodil,byl odkázaný na naši pomoc a jen ležel,byl ho plný byt,byl tu s námi a život byl lehčí a veselejší. Tak moc bych si přála,aby to byl jen zlý sen,abych se mohla za ním rozběhnout,obejmout ho a říct mu jak moc ho mám ráda ...