Hráli jsme všude po okolí, pamětníci si musí se slzou v oku vzpomenout na přeslavné akce: Dostavník v Sokolově, Přepřahání (že by Chodov?), Loketský kotlík (hádejte kde?), Žlutická struna (kupodivu Žlutice), Banjo Jamboree v Kopidlně....různá kola Porty...přesto, že jsem pamětník a slzu mám v oku, tak si na další nevzpomenu! Byly to akce, které už nikdy nezažijeme, chodilo na ně takový hafo trampů, masňáků, drsňáků. kovbojů, muzikantů i normálních spoluobčanů, až je to z dnešního pohledu scifi. Naše domovská scéna byla v Ostrovském T-klubu, který díky solitéru Františkovi Jankovskému byl léta pupkem nejen folkové a country scény na Karlovarsku. Sláva mu!
Náš, asi největší úspěch bylo druhé místo na krajském kole Porty (198x?) v kategorii country, první místo nebylo uděleno. Bohužel jsme na celostátní Portu nejeli, díky protěžování různých klacíkářů, haďařů, kotlíkářů, jak jsme přiblble nekompromisně označovali snaživce z jiných kategorií a tím pádem jsme ani žádnou nevyhráli...
Na této fotce jsme mladí, možná i hezcí, plni optimismu a ideálů. Nejen, že máme vlasy, ale jsou takřka havraní! Na druhou stranu nemáme panděro, druhou bradu, zvýšený cholesterol, který má jedinou pěknou vlastnost a to je to, že není vidět. Inu, je to z minulého století, okolo roku 1982 nebo snad dřív?
Zleva:
Bohem nadaný banjista s dynamitovým drajvem. Jeden z mnoha kamarádů, kteří podlehli démonu alkoholu. Bylo mi to velmi líto, když jsem se nedávno dozvěděl, že před pár lety zahynul dost nepěkně jako bezdomovec.
Spousta vlasů, žádné vousy a přesto už tenkrát udivoval svou muzikálností a sólovou hrou. Vždy se budu chlubit tím, že jsem ho učil hrát na kytaru-velmi zhruba v jeho 12-13 letech, ale už ze mne nedostanete to, že za rok jeho cvičení mne učil on!
Esterka svým jiskřivým hlasem spolehlivě vyhrávala kdejakou trampskou soutěž ve zpěvu a protože jsme vandrovali se stejnou tlupou (trampské osady Fort Cano, Bříza, Meluzína, Kameňák, Krušnohorská legie, Krtci, atd), byla s ní neskutečná sranda a ještě k tomu na ni byl hezký pohled, tak je jasné, že se musela dát k nám. Zpívala s námi až do konce Drhla a bylo to moc fajn.
Ano, to jsem já! Měl jsem knírek, novou yamahu z -považte- západního Německa!!! a klamnou mladickou iluzi, že se na ní dokážu naučit ony "jakozatrest" zběsilá sóla. Než jsem pochopil a hlavně se smířil s tím, že tahle cesta nebyla dlážděna pro mne, tak jsem ze sebe tolikrát udělal nedouka až stydno je mi. Čo bolo-to bolo, těrazky som bejsmen a tubista a jsem tomu rád.
Můj, ze všech nejstarší kamarád a přítel od druhého stupně základní školy. Tramp, vytrvalý folkař, skladatel a osobitý interpret, bez kterého mejdan nebyl mejdanem. Kdo jednou od Ztráci slyšel: "U cesty děuča stalo a isť sa cez ňu balo", tak určitě na to do smrti smrťoucí nezapomněl! Tenhle šedivý vlk jezdí léta s kamionem po celé Evropě, vídávám ho poměrně málo, ale vždycky s potěšením.
Houslista a sedlák, kterého k nám přivedl Bambus. Byl známý tím, že když ho nějaká písnička nebavila, tak dělal ksichty a řval jako raněné zvíře: "NUDÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ". Má za sebou spoustu kapel, hraje dosud a myslím, že mu nejlíp jde od srdce "kavárna".
Á-tady máme pěknou sestavičku Drhla cca v 1985:
Stojící: Dali, Ester, Petr, Fanda, Ztráca a já.
Sedící: vlčák, jména už neznámého, já bych tipoval Šaryk ?
František.Kůs
Nejedlého 482+420 605858043