Silvestr 2010

 Historii silvestrovské oslavy vezmu hopem. Nevím, zda na mne doléhají dozvuky této akcičky nebo se na mne vrhá všeobjímající radost z konce dovolené, v každém případku jsem psychicky velmi vetchý, ale povinnost volá, tož musím něco do našeho internetového cancáku o Silvoušovi písnout.

My, Harýci, až na jednoho kolíka (ten dal přednost klanění zlatému teleti na výdělečné akci s Švejkbendem, ale my se na toho hajzla nezlobíme), jsme se sešli v Semtěšské příležitostné hospodě a aby nám bylo hezky, tak jsme si vzali s sebou své drahé.

Zlý jazykové tvrdí, že Olinka ukazuje nějakou velikost vztahující se k rodinnému životu, ale my, dobří jazykové dobře víme, že ukazuje výšku sloupce zaplacených složenek...

Fyzické potravy byla  přemíra: medovníček, řízečky kuřecí i ze svině, jednotlamky, uzený vodní tvor, šátečky slané i pro zmlsance atd.

A my jsme hráli...

...a hráli...

Na této fotce je zřejmé, kdo je nafoukaný až napučelý a kdo ...é...kdo chodí pravidelně k zubaři!

Hodilo by se mi napsat, konec dobrý, všechno dobrý, ale při pohledu na tuto fotočku mne spíš napadá název další nové rubriky "Do památníčku!"

A to je konec zvonec japonec !