26.12.2010-Začínám držkovat

 26.12.2010 -  Při zkoumání mého pečlivě vedeného archívu jsem v tom bordelu našel momentku z vystoupení v německém Zwieslu. Při pohledu na naše svalnaté, fanynkami (možná i fanoušky) zbožňované chlupaté nohy, nemohu nevzpomenout na vynikajícího mandolínistu Míru Váňu a jeho antipatie ke krátkokalhotovým kapelám. Nuže, Míro, tato fotka je pro tebe! :-)

*Když už jsem zmínil Míru (znalci ví, že jsme spolu s Fandou Kůsem a Jirkou Lebedou strouhali bluegrass ve Čtyřech pánech), tak sem dám i plakátovou plochu, před kterou jsem si zvyšoval mé nanosebevědomí. Musím prásknout, že přetisk "VYPRODÁNO" jsem tam obstaral den po vystoupení s úmyslem vytočit konkurenci... Vzhledem k bleskově orvaným plakátům se mi to podařilo! Pro pořádek- vyprodáno jsme opravdu měli!!! Heč! :-)

*a je tu koutek pro bystré palice (kde si můžete zvednout sebevědomí i vy) Vše je řečeno v popisu, tož do toho!

*Pozor, je tu historka, která do správné Držkoknihy patří. Kdysi jedné noci nás budil náš hafan Metjů vytrvalým štěkotem (který se od výhružného akcentu měnil k ránu do zoufalého kňourání). Pravda, bylo nám to drobet divné, protože jinak ten strážní pes má tvrdší spánek než my, ale nebylo sil, abych se exhumoval z pelíšku a šel vykonat inspekci. Ráno v pět -pokud tuto nekřesťanskou hodinu pokládáme za ráno- jsem pochopil důvod jeho rozhořčení. Drzá, zpupná, až vyzývavá ropucha si udělala z Metovo pítka nadzemní bazén. Konec dobrý, všechno dobrý, prostě jsem ji přepral, hodil k sousedům (nemohl jsem odolat, sousedka má panický strach ze slizkých tvorů) a pejskovi dal nejen novou vodu, ale i den volna po službě...